Nejčastěji si klienti přejí strávit poslední chvíle doma

Renata Sedláčková působí jako sociální pracovník v Mobilním hospici sv. Martina při Oblastní charitě Blansko již osmým rokem. K této práci ji přivedla osobní zkušenost, když pečovala o svého umírajícího otce. 

„V době, kdy jsem dokončovala studium sociální práce, jsem pečovala o tatínka. Práce sester a paní doktorky mě nadchla a díky jejich podpoře jsme se s tatínkem krásně rozloučili. Byl spokojený až do konce. Tato zkušenost mě hluboce zasáhla a vedla mě k tomu, abych podala žádost o práci v mobilním hospici, kde jsem dodnes,“ vzpomíná Renata.

Jednou z prvních zkušeností se splněným přáním v závěru života bylo pro Renatu právě otcovo přání, aby po jeho smrti poslali dopis na rozloučenou jeho blízkým a známým. „Velmi dojemné také bylo, když jsme uspořádali svatbu pro nesezdaný pár nedlouho před smrtí jednoho z partnerů. Přání klientů plníme často. Nejčastěji jde o základní přání – strávit poslední chvíle života doma, obklopeni svými nejbližšími,“ říká Renata.

Ve své praxi se setkala s mnoha silnými příběhy. „Většina životních příběhů našich klientů mě zasáhne, protože jsou plné síly a odhodlání. Je to krásné, když se péče daří a rodina se rozhodne dochovat svého blízkého doma. Jeden z nejpůsobivějších příběhů, na které často vzpomínám, je příběh 94 letého pána, který sám pečoval o svou manželku. Bylo obdivuhodné, jak nádherně o ni pečoval, byť mu náš tým i jeho rodina pomáhali.“ vzpomíná.

Klíčovým aspektem její práce je osobní zkušenost, která jí pomáhá lépe porozumět situaci rodin, které se na hospic obracejí. „Empatie je velmi důležitá. Snažím se naladit na situaci klienta a pečujících, podpořit je v péči a ujistit, že dělají správnou věc. Doprovodit svého blízkého doma, kde to zná a má to rád, je to nejlepší, co mohou udělat,“ dodává Renata. Tento přístup je podpořen celým týmem mobilního hospice, který se snaží rodinám maximálně pomoci v těžkých chvílích.