Láska a naděje i v těžkých chvílích

Marta Šmerdová, zdravotní sestra pracující v Mobilním hospici sv. Filipa Neri v Oblastní charitě Hodonín, se ve své devítileté praxi setkala s mnoha příběhy. Jeden z nich ji však zvláště zasáhl – příběh ženy, která nejen sdílela nejen stejné jméno, ale i věk, 40 let.

Když Marta poprvé vstoupila do domu své pacientky, přivítala ji krásná žena s dlouhými vlasy a přívětivým úsměvem. V místnosti pobíhal její pětiletý syn, který nadšeně ukazoval své hračky. V kuchyni babička volala na vnuka, aby nevyrušoval. Tento okamžik byl začátkem jejich společné cesty v péči o nemocnou Martu, kterou zajišťovala především její matka.

Sestra Marta i ostatní z týmu domácího hospice hospice sv. Filipa Neri se stali na čas součástí rodinného života paní Marty. Společné chvíle byly naplněny smíchem, nasloucháním, ale také slzami a smutkem. Naše zdravotní sestra Marta a její pacientka sdílely mnoho okamžiků, od vaření polévky, sledování kriminálek až po stavění lega se synem. Blížily se Vánoce a paní Marta se těšila na focení se svým synem a partnerem. Byla krásně upravená, měla na sobě svetr s vánočním motivem a zajímala se, zda vypadá dobře. Byla krásná. 

Navzdory těmto radostným chvílím si všichni uvědomovali, proč je Marta Šmerdová v tomto domě – aby pomohla připravit rodinu na nevyhnutelné. S postupujícím časem paní Marta slábla, trpěla bolestmi a stále více času trávila ve spánku. Její největší přání bylo dožít se šestých narozenin svého syna. Díky péči a úsilí celého týmu se jí toto přání splnilo. Marta oslavila se synem jeho narozeniny, měli krásný dort a všechny tyto chvíle byly zaznamenány na fotkách, aby její syn měl vzpomínky na svou maminku.

Paní Marta zemřela tiše, ve spánku, hned den po narozeninách syna. I když byla rodina smířena s jejím osudem, ztráta mladého člověka vždy zůstává bolestivá a citlivá. Po čase se Marta Šmerdová ještě několikrát setkala s matkou zesnulé Marty. Ta jí vyprávěla o snu, který měla noc, kdy její dcera odešla. V tom snu šly spolu po cestě vedle jasně modré vody. Dcera jí řekla: „Dál už musím jít sama a ty se musíš vrátit.“ V tom okamžiku se matka probudila a zjistila, že její dcera právě naposledy vydechla.

Marta Šmerdová každý rok zve matku Marty na setkání pozůstalých. Je pro ni příkladem toho, že i přes těžké životní zkoušky je třeba jít dál a nacházet sílu v pokračování.